Společnost s ručením omezeným – předmět podnikání nebo předmět činnosti

Vedle pojmů předmět podnikání nebo předmět činnosti společnosti je nutno rozlišovat pojem „účel společnosti“, který však, na rozdíl od jiných forem právnických osob, nemusí být v zakladatelském právním jednání společnosti s ručením omezeným výslovně vymezen, ačkoliv je jedním ze základních znaků každé právnické osoby. Každá právnická osoba je totiž založena za nějakým účelem a jejím ustavením její zakladatel sleduje nějaký cíl a záměr. K naplňování stanoveného cíle pak právnická osoba provádí určitou zájmovou, podnikatelskou či jinou hospodářskou činnost. S jistou mírou zjednodušení lze konstatovat, že pojem účelu společnosti odpovídá na otázku „PROČ“ byla právnická osoba založena (např. za účelem vytváření zisku), zatímco definování předmětu činnosti nebo podnikání společnosti je odpovědí na otázku „JAK“ bude založená společnost dosahovat stanoveného cíle (např. provozováním hostinské činnosti).

Společnost s ručením omezeným může být založena jak za podnikatelským účelem, k němuž se pak váže pojmem „předmět podnikání“, tak i za jiným než podnikatelským účelem, s nímž je spojen pojem „předmět činnosti“.

Za podnikatele je podle § 420 odst. 1 občanského zákoníku považován ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Podnikáním se tak rozumí samostatný výkon výdělečné činnosti na vlastní účet a odpovědnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku.
Předmětem podnikání tedy mohou být činnosti podle živnostenského zákona, podle kterého je živností soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Živnosti se dělí na živnosti koncesované (viz Příloha 3 živnostenského zákona), které smějí být provozovány na základě koncese a živnosti ohlašovací, které při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení. Ohlašovacími živnostmi jsou a) živnosti řemeslné zákona (viz Příloha 1 živnostenského zákona), je-li podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost uvedená v § 21 a 22 živnostenského zákona (viz Příloha 1 živnostenského zákona), b) živnosti vázané (viz Příloha 2 živnostenského zákona), je-li podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost uvedená v příloze č. 2 k živnostenskému zákonu, a c) živnost volná, u které není jako podmínka provozování živnosti odborná způsobilost stanovena (viz Příloha 4 živnostenského zákona).

Předmětem podnikání dále mohou být činnosti prováděné samostatně, na vlastní účet a odpovědnost se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku na základě oprávnění podle jiných předpisů než živnostenského zákona, například tzv. svobodná povolání, jako výkon advokacie podle zákona o advokacii, výkon daňového poradenství podle zákona o daňovém poradenství, výkon povolání autorizovaného architekta podle zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, apod. (viz § 3 odst. 2 živnostenského zákona). Za podnikání se dále považuje i provozování zemědělské výroby osobou zapsanou do evidence podle zemědělského zákona. Předmětem podnikání může být i pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, je-li provozován se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku.

V současné praxi je předmět podnikání vykonávaný podle živnostenského zákona v zakladatelském právním jednání vymezen uvedením názvu konkrétní koncesované, řemeslné nebo vázané živnosti, jako jsou uvedeny v přílohách živnostenského zákona. Volná živost je vymezena označením „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, s tím, že z praktických důvodů následné změny, se konkrétní obory činností náležející do živnosti volné do zakladatelského právního jednání neuvádějí. V ostatních případech je předmět podnikání vymezován podle uvedením názvu činnosti podle zvláštního právního předpisu, případně názvem uvedeným v příslušném povolení nebo oprávnění k podnikání.

Předmět činnosti pak označuje činnosti, které nenaplňují znaky podnikání a jsou vykonávány společností založenou za jiným účelem, než je podnikání. Tímto účelem může být např. správa vlastního majetku. I za účinnosti současného občanského zákoníku je aplikovatelné usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 152/2007, podle kterého“ „Správa vlastního majetku není podnikáním, a nemůže proto být ani předmětem podnikání obchodní společnosti. Jde o činnost, jež je vlastní každé obchodní společnosti, neboť je nezbytná k jejímu řádnému fungování. Ke správě vlastního majetku není třeba žádného úředního povolení. Společnost s ručením omezeným je možné založit i za jiným než podnikatelským účelem (§ 56 odst. 1 věta čtvrtá ObchZ), a nelze proto vyloučit založení společnosti, jejímž předmětem činnosti bude právě správa vlastního majetku.“ Existují i společnosti s ručením omezeným založené za účelem zajišťování bytových potřeb svých společníků. Za dodržení dalších požadavků stanovených právními předpisy nelze předem vyloučit ani založení společnosti s ručením omezeným vyvíjející obecně prospěšnou činnosti v oblasti sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje apod. Předmětem podnikání může být i pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, není-li provozován se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku.

Ačkoliv ustanovení § 146 odst. 1 zákona o obchodních korporacích při stanovení náležitosti zakladatelského právního jednání společnosti s ručením omezeným používá spojku „nebo“, když stanoví „předmět podnikání nebo činnosti společnosti“, není důvod chápat tuto spojku „nebo“ ve významu vylučovacím, tedy že by společenská smlouva nebo zakladatelská listina společnosti s ručením omezeným mohla stanovit pouze předmět podnikání nebo pouze předmět činnosti, ale ve významu slučovacím, tedy že společenská smlouva nebo zakladatelská listina společnosti s ručením omezeným musí obsahovat alespoň předmět podnikání nebo předmět činnosti, a to s ohledem na to, zda je společnost s ručením omezeným založena za podnikatelským účelem nebo jiným účelem. V případě, že je společnost s ručením omezeným založena současně jak za účelem podnikatelským, tak i jiným (nepodnikatelským) účelem, což zákon výslovně nezakazuje a ani to z něj nelze dovodit, může, resp. musí zakladatelské právní jednání společnosti s ručením omezeným obsahovat, jak uvedení předmětu podnikání tak i uvedení předmětu činnosti. Rovněž v různých fázích existence společnosti s ručením omezeným může být její účel různý. Např. na začátku pouze správa vneseného majetku např. nemovitého, s jeho občasným nepravidelným pronajímáním bez záměru dosahovat zisk, později účel podnikatelský se záměrem vytváření zisku.

Je proto vhodné při založení společnosti s ručením omezeným do jejího zakladatelského právního jednání uvést jak konkrétní předmět podnikání (konkrétní živnost), tak i konkrétní předmět činnosti (správa majetku, pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor).