Virtuanum, s.r.o. 
OSVČ si virtuální sídlo založit nemůže
Podobná zpráva se před časem objevila u jednoho ze zřizovatelů virtuálních sídel. Stálo v ní konkrétně: „Virtuální sídlo neposkytujeme fyzickým osobám OSVČ, jelikož to výslovně zakazuje Živnostenský zákon a Zákon o obchodních korporacích. Některé konkurenční společnosti ale virtuální sídlo pro OSVČ i přes tento zákaz poskytují.“ Takové tvrzení je nesmyslné.
Na rozdíl od právnické osoby není u té fyzické zřízení sídla podmínkou. Pokud žádné nemáte, uvádí se adresa vašeho trvalého bydliště. To ale neznamená, že si sídlo zřídit nemůžete. Pokud se pro tento krok fyzická osoba rozhodne, stačí pouze, když následně doloží doklad o stanovení sídla včetně potvrzení vlastníka prostor na Živnostenský úřad.
A co plátci DPH?
Na podobný problém občas narazí také plátci DPH, kterým někdo z neinformovaných poskytovatelů řekne, že virtuální sídla nejsou pro ně, ale pouze pro neplátce. Jak odpovídáme? Naše firma má také virtuální sídlo a jsme plátci DPH, takže se nemáte čeho obávat. Virtuální sídla mohou velmi dobře sloužit plátcům i neplátcům DPH.
Virtuální sídlo je pro podvodníky, které chrání před daňovou kontrolou
Virtuální sídla rozhodně nejsou doménou nepoctivých podnikatelů. Spíše naopak velmi dobře slouží zejména drobným firmám, které chtějí rozjet unikátní byznys bez zbytečných nákladů na fyzickou kancelář.
Pokud se pro takový krok rozhodne podvodník s nadějí, že se skryje před dohledem úřadů, má smůlu. Když totiž finanční úřad usoudí, že podnikatel přesunul své sídlo pouze účelově, zatímco jeho reálné sídlo nebo vedení firmy zůstalo někde jinde, např. v jiném kraji, může delegovat místní příslušnost. Sídlo tedy zůstane na adrese, která je zapsaná v rejstříku, případné kontroly ale budou probíhat na místně příslušném úřadu „pravého sídla firmy“. Ne vždy je ale toto prokazování ze strany úřadu samozřejmě snadné a možné.
Kdy můžete čekat kontrolu úřadu?
Virtuální sídla dobrých poskytovatelů běžně bývají na prestižních adresách v centru velkých měst jako je Praha či Brno. V těchto místech jsou úřady obvykle zavaleny prací a není v jejich silách kontrolovat všechny firmy jednu po druhé. Jsou sice firmy, které úřady kontrolují častěji, s virtuálními sídly to ale nemá nic společného.
- Kontrola zpravidla nastane tehdy, když na sebe upozorníte např. dlouhodobými neuspokojivými hospodářskými výsledky, neplněním povinností, ukončením činnosti, chybami v daňovém přiznání, vazbou na jiné kontrolované firmy, podnikáním v „rizikovém“ oboru apod.
- Podobně může dopadnout firma, která s úřady záměrně nekomunikuje nebo už má problémy z dřívějška a rozhodne se změnit sídlo. To pak může být vnímáno jako jasný impuls k zahájení kontroly.
- To samé ale platí také pro poskytovatele sídel, kteří by s úřady nekomunikovali. Proto je pro vás důležité zvolit si seriózního partnera. Poskytovatelé, kteří deklarují, že vás před kontrolami úřadů ochrání, jsou rozhodně podezřelí a doporučujeme se jim vyhnout. Ušetříte si tak mnoho starostí.
- Kontroly mohou očekávat také plátci DPH, kteří uplatňují podezřele často a nepřiměřeně vysoké nároky na odpočet DPH.
- No a spouštěčem kontroly může být i anonymní udání přímo na finanční úřad.
A mimochodem, dnes již funguje tzv. fikce doručení, což znamená, že jakákoliv písemnost doručená např. správcem daně do schránky skutečné nebo datové, je 10. dnem od jejího uložení považována za doručenou.
Ve Virtuanum je naše praxe jasná. Plníme všechny podmínky dané zákonem, komunikujeme s úřady a pokud zjistíme, že se některý z našich klientů věnuje podvodnému byznysu, bez prodlení mu smlouvu vypovíme. Je pro nás důležité, aby vaše firma byla v dobré společnosti.
Nepleťte si sídlo s provozovnou
O tom, jak se liší sídlo od provozovny či místa podnikání, jsme psali v samostatném článku. Teď se ale na téma podíváme ještě z trochu jiného úhlu. Následující tvrzení má na svých stránkách jeden z provozovatelů virtuálních sídel:
„…v nemovitosti nejsou žádné kanceláře a ani žádná zasedací místnost. Pokud vás bude chtít některý z úřadů navštívit v sídle společnosti, což je nejčastější případ, nemáte je kam uvést a mohly by vám díky této skutečnosti vzniknout problémy…“.
To ovšem není pravda. V praxi totiž kontrola v sídle firmy téměř neprobíhá a pokud ano, důvodem je obvykle podezření na nekalý byznys společnosti. V jiných případech s tím problém nebývá. Abychom si toto tvrzení ověřili, konzultovali jsme ho s právníkem i příslušnými úřady.
- Právník nám potvrdil, že úřadům stačí sdělit, že kontrola v sídle firmy není možná a navrhnout návštěvu přímo na příslušném úřadu. Nemusí přitom jít pouze o sídlo virtuální. Také u běžné adresy může být možnost návštěvy omezena např. z důvodu rekonstrukce budovy apod.
- Daňový poradce ze své praxe rovněž dosvědčil, že drtivá většina kontrol probíhá v kanceláři pracovníka kontrolního oddělení příslušného správce daně.
- Finanční úřad se pak vyjádřil šalamounsky. V písemné zprávě uvedl, že „…podle ustanovení § 85 odst. 2 daňového řádu daňová kontrola se provádí u daňového subjektu nebo na místě, kde je to vzhledem k účelu kontroly nejvhodnější…“. Při telefonickém dotazu už nám ale úředník řekl, že se kontrola na místě provádí skutečně především u podvodných firem, případně subjektů, které s úřadem nekomunikují.
Finanční úřad může aplikovat ustanovení zákona č. 280/2009 Sb., Daňový řád, § 86 odst. 3, kde je uvedeno: „…daňový subjekt, u něhož je prováděna daňová kontrola, plní povinnosti podle § 82 a dále je povinen… …zajistit vhodné místo a podmínky k provádění daňové kontroly…“. Takové vhodné místo pochopitelně nemusí být pouze sídlem firmy. Může to být rovněž právě příslušný úřad.
Může být sídlo i v garáži?
Mít sídlo firmy ve sklepě, garáži nebo kočárkárně není vhodné a přináší to s sebou riziko zrušení společnosti ze strany soudu. Zní to logicky, co říkáte? A někteří provozovatelé virtuálních sídel s tím zarytě souhlasí. Pravda je ovšem opět trochu jiná.
Zákon č. 455/1991 Sb., O živnostenském podnikání, a to v § 31 odst. 2 říká: „…podnikatel je povinen viditelně označit obchodní firmou, popřípadě názvem nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem osoby, bylo-li přiděleno, objekt, v němž má sídlo… a …podnikatel je povinen na žádost živnostenského úřadu prokázat právní důvod pro užívání prostor, v nichž má na území České republiky sídlo a zahraniční osoba organizační složku závodu…“.
Z uvedené části zákona tedy vyplývá, že volba sídla je v rukou daného podnikatele. Pokud je tedy vybraná garáž nebo kočárkárna v katastru nemovitostí uvedená jako nebytový prostor, ke kterému získáte souhlas majitele s umístěním sídla, nic vám v tom nebrání. Musíte ale pochopitelně splnit všechny zákonné náležitosti včetně označení sídla společnosti štítkem na budově.
Na druhou stranu… Myslete na to, že vaše sídlo bude firmu reprezentovat a garáž nebo nějaký kumbál nebudou na obchodní partnery působit zrovna seriózním dojmem.
Označení firmy na budově není nutné
Podobné tvrzení se na internetu výjimečně objeví pravděpodobně z toho důvodu, aby zmátlo začínající podnikatele a další čtenáře. Živnostenský zákon § 31, odstavec 2 totiž hovoří jasně; „Podnikatel je povinen viditelně označit obchodní firmou, popřípadě názvem nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem, objekt, v němž má místo podnikání.“
Zákon sice nedefinuje přesnou podobu cedulky, jasně ale ukládá, že budova, ve které společnost sídlí, musí být štítkem označena — viditelně u vstupu do objektu nebo do samotného prostoru sídla (což mohou být i dveře kanceláře, kde má firma sídlo).
Ve Virtuanum všechny tyto mýty uvádíme na pravou míru a dáváme našim klientům vždy jasnou odpověď. Pokud hledáte férové služby za dobré ceny, můžete se na nás obrátit. Nabízíme založení virtuálního sídla do 48 hodin a nové s.r.o. do týdne.
Komentáře